Oslavy Nového čínského roku

Autor: Zdeněk Kurfürst. Zpracováno podle osobních poznámek a Wikipedie.

Čínský Nový rok, známý též pod názvem Svátky Jara (zjednodušená čínština 春节; tradiční čínština 春節; pinyin přepis Chūnjié) nebo také Lunární Nový rok, je nejvýznamnějším z čínských svátků. Svátky začínají první den prvního lunárního měsíce v čínském kalendáři a končí patnáctý den, Slavností luceren.

Den před Novým rokem je nazýván Chuxi (除夕), kde „chu“ je „změna“ a „xi“ je „předvečer“.

Tyto svátky jsou slaveny po celém světě v oblastech osídlených etnickými Číňany. Vliv těchto svátků se samozřejmě projevil i v oslavách Nového roku jejich geografických sousedů, tedy Japonců, Korejců, Mongolců, Vietnamců atd.

Čínský Nový rok je určován Lunisolárním čínským kalendářem, což je typ kalendáře, který zachycuje jak fáze měsíce, tak i solární (sluneční) fáze roku. Čínský Nový rok začíná v první den nového roku, který obsahuje novolunní a končí o 14 dní později. Podle Gregoriánského kalendáře připadá začátek Čínského roku na období mezi 21. lednem a 22. únorem.

Historie

Není přesně známo, kdy se slavil počátek roku před dynastií Qin (221 – 206 př.n.l.). Je možné, že začátek roku připadal v různých dynastiích na jinou dobu. Ale v roce 104 př.n.l. ustanovil Císař Wu z dynastie Han toto datum jako oficiální začátek roku.

Podle staročínské legendy nián (年), šelma – lidojed sestupovala z hor do lidských příbytků a přepadala jejich obyvatele. Ti se postupně naučili, že nian se bojí hlasitých zvuků a červené barvy, proto jej odháněli výbuchy, ohňostroji a častým používáním červené barvy. Tento zvyk vedl až k prvním oslavám Nového roku. Guò nián (zjednodušená čínština 过年; tradiční čínština 過年), což znamená „oslavit nový rok“, doslova znamená „zbavit se šelmy nian“.

Činnosti

Oslavy Nového roku jsou charakteristické návštěvami příbuzných a přátel a přehnaným používáním červené barvy. Také si lidé oblékají nové šaty a dětem a mládeži jsou darovány „červené obálky“.

Dny před Novým rokem

V období předcházejícím oslavám provádí čínské rodiny kompletní úklid domácností, známý jako „jarní uklízení“. Věří, že úklid vyžene smůlu předcházejícího roku a připraví jejich domovy pro šťastný osud. Smetáky a prachovky jsou na přednovoroční den a první den nového roku uschovány, aby štěstí nemohlo být odmeteno pryč. Některé rodiny dávají nový červený nátěr domům, dveřím a okenním rámům. Domy jsou vyzdobovány ústřižky papíru s příznivými frázemi a verši.

Průběh oslav Svátků jara (čínský nový rok)

 Večeře shledání

Tato slavnostní večeře se koná poslední den starého roku, kdy se sejdou všichni členové rodiny, blízcí i vzdálení, a spolu slaví. Setkání se obvykle koná v domě nejstaršího člena rodiny. Tato večeře bývá obvykle velmi luxusní a drahá a tradičně obsahuje kuře a rybu. Ryba (魚, yú) je součástí menu, ale nesní se celá (zbytek se uloží do rána), jelikož čínská fráze 年年有餘 (nián nián yǒu yú), znamenající “ať je každý rok nadbytek” zní stejně jako “ať je každý rok ryba”.
Další tradiční součástí menu je Buddhovo potěšení – luóhàn zhāi (羅漢齋; 罗汉斋), složité vegetariánské jídlo, které se tradičně skládá z 18 ingrediencí, a často se také servíruje v první den nového roku. Specifický druh tmavého lišejníku Nostoc flagelliforme, nazývaný fat choy v kantonské čínštině, je častou součástí tohoto jídla (ale i dalších jídel v tomto období), protože výslovnost zní stejně jako “úspěch, blahobyt”.
Číňané národnosti Hakka obvykle jí kiu nyuk (扣肉) a ngiong tiu fu. Číňané ze severu servírují noky jakožto hlavní jídlo tohoto období, protože věří, že noky (餃子, jiǎozi) připomínají staré čínské zlaté ingoty (金元寶, jīn yuán bǎo). Nejpopulárnějším ovocem během období Svátků jara jsou mandarinky.
V průběhu Večeře shledání se často v rámci rodiny rozdávají “červené obálky”, což je peněžní dar předávaný tradičně v čínském společenství. Název pochází z barvy obálek, v nichž jsou peníze předávány – lai si (利是, 利市, 利事).

První den roku

Tento den slouží k uvítání bohů nebes a země. Mnoho lidí, především buddhistů, se tento den vyhýbá konzumaci masa, protože věří, že jim to zajistí dlouhověkost.
Především je však tento den věnován návštěvám nejstarších členů širší rodiny, tedy rodičů, prarodičům případně praprarodičům.
Některé rodiny si také zvou skupiny Lvího tance (舞獅 / wǔshī) k symbolickému rituálu uvedení Nového lunárního roku a současnému vyhnání zlých duchů z budovy.

Druhý den roku

Tento den je určen pro návštěvy provdaných dcer u vlastních rodičů. V tradičním uspořádání totiž neměly provdané dcery možnost pravidelně navštěvovat vastní rodinu.

Třetí a čtvrtý den roku

Třetí a čtvrtý den roku se berou jako nevhodné pro návštěvu příbuzenstva, k čemuž v minulosti vedly dva důvody.
První se označuje chì kǒu (赤口), což znamená, že je snadné zabřednout do sporů. Důvodem mohou být jednak smažená jídla a take návštěvy během předchozích dvou dnů.
Druhým důvodem je, že rodiny, v nichž v předchozích třech letech zemřel někdo z nejbližších příbuzných neprovádí návštěvy, aby ukázaly úctu ke smrti.

Pátý den roku

V severní Číně lidé jedí Jiǎo zi (饺子 – noky). Je to také den zrození čínského bůžka bohatství. Tento den se opět otvírají obchody (restaurace, …), což je doprovázeno petardami.

Sedmý den roku

Tento den je tradičně znám jako renri, den hromadných narozenin, den, kdy se všichni stávají o rok staršími. Tento den se jí promíchaný salát ze syrových ryb (yusheng, yee sang, 鱼生). Lidé se scházejí, aby společně promíchali tento salát a popřáli si nekonečnou prosperitu a bohatství. Tento zvyk je dodržován především mezi Číňany v jihovýchodní Asii (Malajsie, Singapur), ale není příliš běžný v jiných částech světa. Pro buddhisty je to další den, kdy by se měli vyhnout masu.

Devátý den roku

Devátý den je dnem, kdy Číňané vyslovují modlitby k Nefritovému nebeskému císaři(玉皇 Yù Huáng, nebo také 玉 帝 Yù Dì), který patří k nejdůležitějším osobnostem čínského panteonu a podle mytologie je vládcem Nebes. Pro lidi z národa Hokkien je právě tento den Novoročním dnem.

Patnáctý den roku

Je posledním dnem oslav Nového roku. Je slaven jako Yuán Xiāo-jié (元宵节), čínský Valentýn. Tento den se konzumují kuličky ze sladké rýže spařené v polévce. Podle lokality může být tento den slaven i jako Slavnost luceren – Yuán Xiāo-jié (元宵节; 元宵節/元宵), také známá pod názvem Slavnost Shang Yuan.

Tradiční zvyky

Červené obálky

Tradičně jsou červené obálky (mandarin: hóng bāo 紅包, kanto: lei see 利市) rozdávány v období oslav nového roku staršími mládeži (dětem). Vždy obsahují peníze, a suma je sudé číslo, protože liché číslo se dává do obálky při pohřbu.

Novoroční trhy

Probíhají v období kolem Nového roku a prodává se na nich zboží s Novým rokem spojené – květiny, hračky, oděvy – a to jak určené k darování, tak i pro výzdobu domovů. Domy se tradičně zdobí švestkovými stromy, jejichž květy jsou v Číně (stejně jako v Japonsku) velmi populárním námětem uměleckých děl.

Petardy

Hlasité petardy jsou nezbytným doprovodem těchto oslav. Bývají zabalené v červeném papíru, jelikož červená je brána jako šťastná barva. Jejich zvuk má odehnat zlé duchy. K podobným účelům slouží i ohňostroje.

Oděvy

V odívání v tomto období převládá červená barva,, jelikož ta zahání zlé duchy a smůlu. Lidé se také od hlavy až k patě oblékají do nového oblečení, aby symbolizovali nový začátek.

Shou Sui 守岁

Je setkání členů rodiny po Večeři shledání (viz minulá část textu) a jejich povídání a hodnocení právě uplynulého roku a společné uvítání roku přicházejícího.

Tato noc spojuje dva roky a např. v tradičním pojetí je večer před prvním dnem nového roku mimo jiné určen k prosbám k “bohům” o pomoc a přízeň v nadcházejícím roce, k obětem Předkům apod. Tento rituál je obzvláště důležitý před roky, které mají tendenci být pro nás nepříznivé. Tedy ve větší míře každý dvanáctý rok (Tai Sui) našeho života a v menší míře i každý šestý (Sui Po).

Výzdoba

Kolem domu a na vstupních dveřích bývají připevněny červené “letáky” se znaky navozujícími úspěch. Dále se používá květinová výzdoba:

1. • broskvové květy (symbolizují štěstí)
   • švestkové květy (symbolizují štěstí)
   • narcisy
   • chryzantémy (symbolizují prosperitu)
   • bambusy (ty se používají po celý rok)

Pověry, spojené s obdobím Nového roku

• Nákup nových bot značí smůlu. Slovo „boty“ v kantonském dialektu je homonymem ke slovu „drsný“ (ve smyslu životních podmínek).
• Stejný význam má i nákup kalhot, zde je homonymem pro slovo „hořký“.
• Ostříhání vlasů značí smůlu, protože homonymem ke slovu vlasy je prosperita, proto jejich ostříhání navozuje představu „odstřihnout si prosperitu“.
• Zametání (vytírání) podlahy přináší smůlu, protože byste si vymetli štěstí a dobrý osud. Stejně tak i koupel znamená smýt z těla dobrý osud.
• Hovory o smrti jsou v tomto období zakázány, protože to přináší smůlu.
• Nákup knih není vhodný, protože je to homonymem ke slovu „ztráta“.
• Otvírání oken a dveří dává možnost „úspěchu v novém roce“ vstoupit do obydlí.
• Konzumace sladkostí je brána jako vhodná věc, protože přinášejí „jedlíkovi“ sladký rok.
• Přes noc je dobré mít zapnuté osvětlení bytu, protože zahání špatné duchy, kterí by mohli odehnat štěstí a úspěch v novém roce.

Přání štěstí a prosperity

Čínský nový rok je často doprovázen hlasitými přáními, která jsou určena k přáním štěstí a prosperity.

Nejčastějším a nejznámějším je přání “blahopřeji a buďte úspěšní” (zjednodušená čínština 恭喜发财; tradiční čínština 恭喜發財; pinyin – Gōngxǐ fācái; Hokkien – Keong hee huat chye; kanto – Gung hei fat choi; Hakka – Kung hei fat choi). Použií tohoto pozdravu je staré několik set let. Podle legendy první dvě slova se vztahují k přání přežít útoky šelmy Nian, v praxi snad symbolizovala přežití zimy. Druhá dvě slova byla přidána později v rámci rozvoje konzumní společnosti.

Dalším častým přáním je „šťastný nový rok“ ( zjednodušená čínština 新年快乐; tradiční čínština 新年快樂; pinyin – Xīnnián kuàilè; kanto – Sun nin fai lok).
Existují samozřejmě i další pozdravy.