Nedílnou součástí kung-fu tréninku v mnoha stylech je i Lví tanec 舞獅 (mou si), jehož provádění vypovídá mnohé o úrovni školy.
Lví tanec je součástí čínské kultury po staletí a bývá prováděn při významných událostech jako jsou svatby, otvírání nového podniku, či na různých festivalech a oslavách. Samozřejmostí je při oslavách Čínského Nového roku. Lev je symbolem síly, moudrosti a štěstí a jeho úkolem je odehnat zlé síly a přitáhnout radost, dlouhověkost a úspěch.
Historie
Legenda praví, že kdysi měl jeden mnich sen, v němž zármutek a zlo ovládly zemi. Mnich se začal modlit a ptal se bohů, jak by mohl zabránit zlu převzít vládu nad světem. Bohové mu řekli, že lev je ochrání a zažene zlé duchy. Číňané ovšem nikdy předtím lva neviděli, ale slýchali pověsti, že lev byl králem všech zvířat, a tak mnich zkombinoval podobu všech magických a prospěšných zvířat, na která si vzpomněl. do své představy podoby lva.
Když se podíváte na masku lva, tak uvidíte, že na svém rohu má přivázanou červenou stuhu. Pověst praví, že lev se stal příliš sebevědomým a řekl bohům, že je silnější než oni všichni dohromady. To bohy rozlítilo a za trest mu usekli roh, který byl zdrojem lví síly. A dali mu za úkol bojovat proti obrovské přesile zlých duchů bez jeho původní vnitřní síly. Lev to samozřejmě nezvádal a lidé v důsledku toho umírali, protože lev je nedokázal chránit před zlem. Bohyni Milosrdenství (Guan Yin) se lidí zželelo, a proto připevnila lvovi jeho roh svou červenou šerpou.
Provádění Lvího tance
Lví tanec vyžaduje k provedení několik postav. Lev samotný se skládá ze dvou osob, kdy jeden drží hlavu Lva a je většinou vzpřímený, kdežto jeho partner tvoří tělo Lva a drží prvního v pase. Lví tanec je založen na tradičním kung-fu, a proto oba musí mít velmi dobré znalosti z konkrétního stylu, který reprezentují. Pozice hlavy Lva je prestižnější a vyžaduje sílu, výdrž a další schopnosti. Tanečník musí držet a vyvažovat hlavu a současně kontrolovat výraz tváře (pohyby očí, uší a tlamy). Navíc určuje pohyby (kroky) Lva. Je to právě on, kdo dává postavě Lva specifickou osobnost a projev. Jeho partner musí pozorně následovat pohyby vedoucího tanečníka a v předklonu musí udržovat rytmus pohybu a navozovat iluzi lvího těla.
Další osobou souboru je Smějící se Buddha (mohou být dva či jeden). Jeho kostýmem je maska s nakresleným širokým úsměvem a na sobě má většinou mnišskou róbu. Často mívá také vycpané břicho. Buddha je zde komickou a akrobatickou figurou, která komunikuje s publikem a škádlí Lva vějířem nebo míčem. Lev si s ním hraje, honí jej nebo ho, podle vyjadřované nálady, může i nakopnout. Buddha také Lva směruje k jeho “potravě”. Samozřejmě, že i pohyby Buddhy vychází z kung-fu.
Nezbytnou součástí skupiny, která Lví tanec provádí, jsou i hudebníci. V “kapele” je jednak velký čínský buben, na nějž se hraje dvěma dřevěnými paličkami, dále gong a činely. Důležitou informací je, že Lev netančí na hudbu, ale hudebníci hrají podle pohybů a projevů Lva. Každá z nálad Lva, ale i jednotlivé pohyby, má vlastní odpovídající rytmy.
Velmi často je předváděna tzv. volná forma, která nemá žádné standardní pořadí kroků. Ovšem všechny pohyby imitují představu o zvycích Lva a jejich vyjádření může zahrnovat – procházení se, čmuchání, hrabání prackou, škrábání apod.
Specifickým prvkem je tzv. Spící Lev, který napodobuje pohyby ospalého Lva. Ten se prochází dokola a chce se mu spát, přičemž občas škobrtne,což jej trochu probudí. Nakonc jej ospalost přemůže a on skutečně usne. Ovšem otravuje jej blecha, což ho probouzí a on se škrábe a zase usne. To se opakuje, dokud Lev plně neprocitne. Poté zjistí, že má hlad a předvádí konzumaci potravy.
Samozřejmě existují i další typy postupů, jako např. poklony Lva před figurínami Buddhy, úklony a pozdravy oslavenci atd.
Často se platba za vystoupení odehrává prostřednictvím tzv. “Konzumace zeleniny” (Choy Cheng). K svázané hlávce zeleniny (např. salátu) je připevněna “červená obálka” s odměnou. Hromádka zeleniny je umístěna v oblasti, kde se Lev pohybuje a ten si svoji potravu pečlivě obhlédne a často i opatrně prozkoumá, jestli v ní nejsou nastraženy rachejtle nebo jiné nebezpečné věci. Po kontrole potravy Lev udělá předepsané pohyby, tzv. Tři Hvězdy, aby varoval a odradil jakékoliv další zájemce o “potravu”. Někdy je před zeleninou položená zbraň, která symbolizuje hada, skrytého v trávě.
Lev potom zvedne ze země potravu svou tlamou a “žvýká ji”. Ten, který má na starosti ovládání hlavy, oddělí obálku s penězi a opatrně si ji uloží. Nesmí mu upadnout na zem, protože to znamená smůlu. Potom roztrhá hlávku zeleniny a rozhazuje zeleninu nejdříve doleva a potom doprava a nakonec doprostřed, což symbolizuje pomoc při získání prosperity ve všech směrech. Uměním je z rozházené zeleniny “vyskládat” slovo, symbolizující štěstí, prosperitu apod. Potom tanečník zvedne hlavu Lva nahoru a pohybuje s ní k vyjádření šťastného Lva, který se dobře najedl.
Při oslavách narozenin či svatbách se často, místo rozhazování zeleniny do stran, což nadělá příliš nepořádku, používá svitek s kaligrafií, která přeje hodně štěstí oslavenci (nebo oddávanému páru). Tento svitek rozvine Lev před oslavenci.
V průběhu oslav Čínského Nového roku chodí skupiny Lvího tance ze škol čínských bojových umění nebo čínských asociací po domech a obchodech členů čínské komunity a předvádí tradiční zvyk “cai ching” (採青), v překladu “otrhávání zeleniny”, což je hříčka mezi zvukovou podobou čínských slov zelenina cái (菜) a štěstí cái (财). Opět je úkolem utrhnout svazek potravy s připevněnou červenou obálkou s penězi. Jako potrava zde bývají používány různé typy potravin symbolizující úspěch nebo štěstí – ananas, pomelo, banány, pomeranče, cukrová třtina, kokosy, ale i třeba krabi atd. Cílem je postavit Lva před různé úrovně obtížnosti při získávání odměny. Ovšem výše odměny by měla záviset na velikosti překážky. Postup je stejný jako u předchozích příkladů.
Dříve visela odměna často ve výši 4 – 6 metrů a jen velmi dobře trénované skupiny dokázaly dosáhnout na odměnu a přitom tancovat s těžkou Lví hlavou. Na tomto základě často docházelo k veřejným soutěžím různých škol, kdo se dokáže zmocnit peněz. Odměnou byly velká částky peněz a diváci se mohli těšit na dobrou show. Občas se k obálce dostali současně Lvi z různých škol a potom museli mezi sebou bojovat o vítězství. Lvi měli bojovat stylizovanými “lvími” pohyby a nikoliv předvádět normální rvačku. Diváci tak mohli posuzovat kvalitu jednotlivých škol podle toho, jak Lvi bojovali. Vzhledem k tomu, že v sázce byla prestiž školy bojových umění, boje bývaly prudké, ale civilizované. Vítězná škola si poté mohla utrhnout vysoko zavěšenou odměnu, ale opět u toho musela ukázat své kvality. Někdy předvedli Lví tanec na chůdách, někdy další členové školy pomohli vytvořit pyramidu, aby bylo možné na odměnu dosáhnout. Dnes již nejsou podmínky pro Lví tance stejně tvrdé a striktní, ale stejně musí škola předvést dobré vystoupení, aby uspokojila zákazníka.
V padesátých a šedesátých letech 20. století byly skupiny Lvího tance často spojeny s “čínskou mafií” a mezi jednotlivými skupinami docházelo k prudkým a tvrdým bojům. Někteří tanečníci nosili v oděvech a botách skryté dýky a využívali je ke zranění soupeřícího Lva. Samozřejmě se používali i jiné, ne zcela čisté, prostředky k získání odměny. Násilí dosáhlo dokonce takové míry, že v jednom období byly Lví tance v Hong Kongu zcela zakázány. I zde se situace změnila, ale v mnoha zemích stále musí skupiny Lvího tance být držiteli oficiálního povolení k provádění show.
S exhibicemi Lvího tance se můžete setkat v mnoha čínských filmech s tematikou kung-fu. Ať již se jedná o klasické hongkongské filmy z šedesátých či sedmdesátých let nebo filmy z devadesátých let, kde hraje Jet Li. Ten předvádí jihočínský styl Lvího tance např. v sérii filmů Tenkrát v Číně (původní název – Wong Fei-hung, tradiční čínština: 黃飛鴻; zjednodušená čínština: 黄飞鸿; pinyin: Huáng Fēihóng) a severočínský styl Lvího tance ve filmech Klášter Šaolin (původní název Shaolinsi – 少林寺; pinyin: Shàolínsì) 2 a 3.
V současnosti probíhá mnoho soutěží a přehlídek, včetně Mistrovství světa, a zde je kladen důraz na atraktivnost provádění a akrobatické kousky.