Třetí ze série krátkých postřehů a poznámek. (posbíráno v knihách či na internetu)
Dnešní témata: Proč cvičit kung-fu. Guan Yu. Jedním z prvních doložených kung-fu hrdinů v historii Číny byla žena.

Proč cvičit Kung-fu

Pokud se rozhodnete věnovat cvičení Kung-fu, nečekejte rychlé výsledky. Nepřestanou vás bolet záda zítra, nebudete pozítří neporazitelní bojovníci a popozítří duševně a citově vyrovnaní jedinci. Ale čeká vás krásná a dlouhá Cesta, která přináší výsledky, naučí vás sebekázni, respektu, přinese vnitřní rozvoj i zdraví.
Kung-fu (a Tai Chi Chuan i Hung Kuen jsou významnými styly tradičního kung-fu) je dokonalým cvičením pro obrovskou skupinu lidí, protože procvičuje tělo, rozvíjí ducha a posiluje mysl, tedy pokud se na to podíváme z dlouhodobého zdravotního hlediska. Je důležité si zachovat disciplínu a vydržet u cvičení po delší dobu, i když se nám může zdát, že nezvládáme správné provádění pohybů, nedaří se nám soustředit při Chi Kungu apod. Ale myslím, že je dobré důvěřovat milionům lidí, kteří se kung-fu věnovali a věnují a vnímají celkový prospěch.
Kung-fu nás učí nespěchat – ani ve cvičení ani v životě. Dokončit nejdřív kompletně pohyb/činnost, než začnete s dalším. Stejně jako v životě. Nestřídat rychle jednotlivé zájmy, ale udržet soustředěnou pozornost u jedné činnosti. Učí nás být přítomni tady a teď a uvědomit si, že Cesta je stejně důležitá jako výsledek. Obzvlášť v dnešní době “multitaskingu” je důležité naučit se koncentraci a vytrvání u činnosti, v níž nemusíme být pořád úspěšní.
Cvičení Kung-fu dokáže snížit hladinu stresu a zlepšit povahu směrem k větší trpělivosti a pochopení. Ovšem, i zde si musíme na výsledky počkat, ale třeba snížení stresové hladiny je otázka několika lekcí se správným zaměřením. A samozřejmě následného vlastního cvičení.
Tradiční bojová umění, pokud skutečně dodržují tradiční přístup, fungují a výsledkem dlouhodobého procvičování je lepší osobnost, která prožívá v důsledku cvičení mnohem bohatší život. Neboť je schopna kontrolovat své tělo i svou mysl a vnímá své okolí v souvislostech.

K výsledku vede pokora a tvrdá práce. Dělejte stále stejné věci každý den, rok za rokem a výsledky se dostaví.

Od toho, čemu a jak intenzívně se ve cvičení věnujete, se odvíjí i výsledek. Proto je dobré si ujasnit, co chcete dosáhnout a podle toho si i vybírat a přizpůsobovat obsah a rozsah cvičení. Ale nikdy byste neměli žádnou oblast úplně vyloučit. Protože všestranně rozvinutá osobnost musí zahrnovat všechny stránky – tedy fyzický i duševní rozvoj.
Technická stránka cvičení začíná z nácviku postojů. Trénink postojů nám dává příležitost se zastavit a zklidnit a toto zklidnění nám umožní plné soustředění a vnímání těla. Soustředění na přesné provádění buduje i disciplínu. Vnímání těla nám pomáhá pochopit, jak tělo funguje jako celek. Když se k postojům přidají pohyby (nejen) ze sestav, učíme se koordinovat a propojit všechny části těla v jeden celek. Kombinace pohybů nás učí přecházet z jedné techniky do druhé plynule. Pro toho, kdo hledá zdravotní stránku cvičení, je to příležitost pro rozvoj stability, koordinace, ale i vnímání mechaniky těla, což má obrovské využití při každodenních činnostech. Díky dodržení pravidel a principů kung-fu byste měli být schopni provádět jakoukoliv činnost bez zdravotního rizika, protože budete schopni vnímat správnou práci kloubních spojení, svalů i šlach. A pokud něco uděláte špatně, budete okamžitě vědět co a proč jste udělali.
Cvičení sestav pomáhá také rozvíjet svalovou paměť, tedy schopnost svalů v dané situaci zareagovat tak, jak jsou nastaveny a okamžitě nasměrovat tělo do pozice, kterou zná a v níž je schopno fungovat správně.
Pro ty, které zajímá bojová stránka kung-fu, je ale chybou, pokud jejich trénink skončí jen u cvičení sestav. Sestavy jsou důležitou tréninkovou pomůckou, ale pro trénink boje musíte začlenit kontakt. Nemůžete plavat na suchu.
Stejně tak ti, které zajímá vnitřní obsah cvičení, nemohou skončit jen u nácviku pohybů ze sestav. Tradiční styly kung-fu obsahují metody vnitřního rozvoje. Mohou to být dechová cvičení, může to být Chi Kung (práce s energií Chi) nebo Nei Kung (vnitřní práce). Obvykle jsou propojeny s daným stylem kung-fu, kterému se věnujete. Předchozí generace cvičenců věnovali dlouhou dobu studiu a vytvoření návaznosti jednotlivých složek tréninku do jednoho celku. Není tedy dobrým nápadem se domnívat, že k rozvoji např. v Tai Chi vám pomůže cvičení jógy. Správně cvičená jóga vám v žádném případě neublíží. Ale nemusí vám dát to, co potřebujete pro rozvoj v Tai Chi. Yang Ma-lee z rodiny Yang (jedna z nejdůležitějších rodin v historii Tai Chi Chuan) to popisuje tímto příměrem. “Je to, jako když lezete na horu. Cvičíte-li pouze kung-fu, je to stále cesta vzhůru po jedné ze stezek, která na vrchol vede. Ale pokud cvičíte v pondělí Tai Chi a v úterý jógu, je to, jakobyste v pondělí lezli po jedné stezce. V úterý slezli dolů a začali lézt po jiné stezce s jinou partou horolezců. Ve středu možná věnujete svůj čas projížďce na kole. A ve čtvrtek se vrátíte k Tai Chi. To znamená, že jste se v úterý a ve středu na cestě Tai Chi k vrcholu neposunuli ani o metr.”
Samozřejmě, můžete prožít skvělé chvilky s jógou i na kole, ale vaše Tai Chi cesta zůstala na místě. To není chyba, jen byste měli vědět, co se skutečně stalo. Proto je dobré udělat každý den alespoň dva kroky na “té své” stezce vzhůru.

Kuan Jü – Guan Gong – Guan Yu – třetí z tváří na oltáři

Guan Yu (關羽, český přepis Kuan Jü) byl skutečnou historickou osobou, u níž nevíme, kdy se narodil, ale zemřel pravděpodobně  220 n.l.
Ke konci existence dynastie Han (汉朝) ztrácel císař svou moc. Mocné klany bojovaly proti sobě, aby se zmocnily trůnu a současně docházelo i k povstáním nevolníků, z nichž nejznámější byla Vzpoura Žlutých Turbanů (黄巾起义).
Jak se císařství rozpadalo, někteří regionální vojevůdce se rozhodli vytvářet si svá vlastní království. Jiní se naopak snažili udržet sílu a jednotu dynastie Han. Guan Yu patřil ke skupině, která chtěla udržet Han. Spojil se s dalšími dvěma muži, kteří měli stejné ideály: s Liu Bei, (刘备), vzdálený příbuzný dynastie Han a Zhang Fei (张飞). Odpřísáhli si bratrství, přičemž Liu Bei byl nejstarším z bratrů a Guan Yu druhým.
Nejenom jejich příhody se staly základem rozsáhlého románu Příběhy Tří království, sepsaného ve 14. století. Ale už ve třetím století napsal Chen Shou román Sanguozhi, kde je život Guan Yu popsán.
Jako generál armády byl Guan Yu znám pro svou bezúhonost a statečnost, v soukromém životě byla oceňována jeho loajalita a spravedlivost. Guan Yu byl označen za boha během vlády dynastie Sui (581 – 618). Tradičně je zobrazován jako válečník s červenou tváří a dlouhými hustými vousy, přičemž v ruce drží Guan Dao (halapartnu). Po své smrti se stal ztělesněním loajality, spravedlivosti , odvahy a laskavosti (忠义勇仁). A jeho bratrství s Liu Bei a Zhang Fei symbolem silného přátelství i v těžkých časech.
Taoismus oceňuje Guan Yu jako boha literatury, boha války také válečného boha bohatství a nazývá ho  Guan Gong (关公).
Čínští buddhistě jej vidí jako Sangharama Bodhisattva (伽蓝菩萨), ochránce dharmy, a je součástí čínského mahajánového buddhismu.
V Hong Kongu jej najdete na oltáři všech policejních stanic jakožto osobnost, která si zaslouží respekt. Když jdou policisté do významné akce, požádají jej o přízeň. Stejně tak mu poděkují po úspěšném splnění akce. Jako bůh bohatství je k vidění ve většině čínských obchodů, restaurací a podniků.
Čtenářům knih doporučím samozřejmě Příběhy Tří království.
Milovníkům výpravných filmů – Rudé pobřeží režiséra Johna Woo a Osamělý válečník s Donnie Yenem v roli Guan Yu.

Fu Hao

Jednou z prvních, historicky doložených osobností bojovníka v čínské historii, byla žena Fu Hao. Samozřejmě, že nebyla mezi prvními bojovníky celé historie, ale je první, u níž známe jméno, seznam válečných úspěchů a přesný hrob. Ten byl objeven v roce 1976 a je neporušeným královským hrobem z období dynastie Shang (1600 – 1045 př.n.l.). Fu Hao byla manželkou krále Wu Ding a její hrob byl naplněn obrovským množstvím předmětů, včetně bronzových zbraní. Díky ní si bylo možno opravit pohled na roli ženy a bojového umění v čínské kultuře a společnosti. Před téměř třemi tisíci let byly čínské vznešené ženy schopny vést válečnou výpravu a pravděpodobně se i zúčastnit bojů. Schopnost podílet se na válce byla součástí společenského statusu. To se v průběhu dalších století změnilo a většina šlechtičen se od násilných aktivit odklonila. A díky tomu přestala být i znalost bojových umění známkou vyšího společenského statusu u žen. Pro zajímavost, v pozdějších stoletích byla znalost bojových umění u žen známkou příslušnosti k některým etnikům obývajícím Čínu.
http://www.ancient-origins.net/ancient-places-asia/lady-fu-hao-and-her-lavish-tomb-shang-dynasty-002278